Jak to máš ty?

Jedno z největších tajemství úspěchu v přírodě je schopnost zůstat skromný i tváří v tvář velkému bohatství.

Lev, plížící se za stádem buvolů není vzrušený množstvím masa, které by mu vystačilo na roky. Vybere si jen to, co aktuálně potřebuje a co je pro něj v tu konkrétní chvíli nejsnáze dosažitelné. Vybere a uloví vždy jen tolik, kolik potřebuje, většinou ten nejslabší nebo nemocný kus. Bere si od stáda jen jednou za pár dní tuto malou daň, nutnou k jeho spok…ojenému přežití. Ačkoliv by buvoli nesouhlasili, prospívá tím nejen sobě, ale i jejich stádu.

Lev uloví jen nezbytně potřebné množství bohatství, které mu stádo nabízí a zbytek dne věnuje sobě, odpočinku a času stráveného se svou smečkou. Blízký přebytek masa jej nevzrušuje, dokud opět nedostane přirozený hlad. Podvědomě ví, že kdyby stále pronásledoval a lovil stádo bez oddechu, získal by sice více masa, které by však nedokázal smysluplně využít. Navíc by brzy zemřel díky stresu a psychickému vyčerpání.  Lev žije v láskyplném klidu přírody, která učí, že dnes se má zahnat jen dnešní hlad a zítřejší problémy se mají řešit až zítra.

My lidé tuto schopnost ztrácíme. Neustále lovíme a hromadíme maso, které nepotřebujeme. Bez oddechu, den za dnem, obětujeme dnešek pro pochybné zajištění zítřka. Věnujeme obrovskou duševní energii k pronásledování stáda, které nám stejně nikdy nebude patřit celé a co ulovíme navíc, se nám dřív nebo později zkazí.

Obracíme proti sobě hněv loveného stáda a závist ostatních lvů. Zjevný nadbytek k nám přitahuje zloděje, parazity a mrchožrouty, kteří si zosobují právo požadovat značnou část našeho úlovku.

To, co zůstane nakonec nám, je jen ten stres a psychické vyčerpání, výměnou za krátkodobý pocit bohatství. Ale, tak jako v přírodě, jak jednou zeslábneš, klopýtneš nebo jen skloníš hlavu, vrhnou se na tebe všichni, kdo skrytě loví tebe, zatím co ty se honíš za stádem.

Marek Chlíbek – Dago