Máš ještě vílu?
17. 02. 2016 | Rubrika: Úcta k ženám | 2 Komentářu
Když se se ženou poprvé pomiluješ opravdu z lásky, když tělesnou rozkoš vnímáte oba jako vyjádření společného citu, něco se stane… Narodí se víla. Opravdová víla s motýlími křídly, velká jako poupě růže. Povstala z vaší lásky, je jen vaše, a bude vás navždy trpělivě chránit.
Ty v ni nevěříš kámo, a víra ani není důležitá. Pokud je vše v pořádku, je neviditelná a jen ji můžeš vnímat v pocitu bezpečí, který cítíš, když jsi doma, který cítíš, když se se svou milou vedeš za ruku.
To jen, když milované ženě lžeš, když jsi zlý a ubližuješ, najdi v sobě okamžik klidné síly a rozhlédni se kolem. Jen tehdy můžeš vílu spatřit, letmo zahlédnout. Krčí se někde v koutku na hranici stínu, schoulená do svých křídel a hořce pláče. Víla dokáže chránit vás oba, dokud se milujete, ale nemá moc ochránit tvou ženu před tebou samým.
A pokud svou ženu někdy podvedeš? Že se to stává? No, stává.. , ale je to stejné, jako by jsi vílu srazil na zem a rozdupal o chodník. Prostě umře a nejde to vrátit. Můžeš se pak omlouvat, můžeš se znovu snažit jak chceš.
Vílu jsi tím ale zabil a pro vaši lásku už novou nikdy nevzkřísíš.
Marek Chlíbek – Dago
Ahoj Marku,
vnímám tvoji energii, která je mohutná, divoká a nespoutaná. Je
mi příjemné se jí přiblížit…alespoň takhle na dálku.
dovol mi prosím poznámku…
Co to znamená, že mě můj rytíř podvede? Co je horší – když podvání mě
a nebo když podvádí sám sebe? Pokud touží po jiné víle, touží se prolnout s
její energií. Proč bych mu to neměla dopřát? Jeho štěstí je přece
i mým štěstím. On mě miluje a vrátí se ke mě o to šťastnější.
Jsem mu bránou ke všem vílám na světě. Co myslíš, že se stane,
když tu energii, kterou v něm ta druhá víla rozproudí, zablokuje?
Může být takový rytíř šťastný?
A co když „podvede“ víla. Co se pak stane? Stane ze z ní zlá čarodějnice? Co když se jen chtěla nadýchat čerstvého vzduchu. Stejně jako ty – prolnout
se s jinou energií a pak se zase vrátit ke svému o to víc milovanému
muži?
Slova jako je nevěra a podvod do slovníku víly nepatří…ta slova
patří lidem, ne vílám :-). Ano je to těžké, být vílou a rytířem v
lidském těle plném emocí a iluzí, které nám byly vtloukány do hlav už
od dětství…ale stojí za to se nad tím alespoň zamyslet…
Měj se krásně, rytíři
Víla Marta
To zní pěkně. Pohádky mám rád. Mezi lidmi jde o peníze. Kdo vládne komu. Otroci milovat nemohou.