.
„Hele, ty nejíš maso? Ty seš trapnéééj… Proč vlastně nejíš maso?“
„Vlastně jím maso. Jen ne příliš často, ne moc a ne každé maso.“
„A čím to jako určuješ?“
„Tělo si samo řekne co potřebuje a jak často.“…
„To je blbost, ne?! Já jím prostě to co mi chutná a neomezuji se předsudky o mase!“
„Tak to máme dost podobné 🙂 Taky jím co mi chutná a neomezuji se předsudky. Navíc taky pozoruji a poslouchám reakce svého těla a už mám odpozorované, jaké jídlo mě nabije energií, cítím se po něm dobře naopak které jídlo mě zpomalí a způsobí zažívací nebo psychické problémy.“
„Kecy, kecy…dej příklad!“
„Maso ze zvířete, které celý život trpělo, muselo jíst nekvalitní potravu, bylo často nemocné a nakonec bylo usmrceno trýznivým způsobem, tak takové maso mi neudělá dobře. Proto ho prostě nejím.“
A to dnes existuje ještě i nějaké jiné maso?
„Ano, ale musíš ho hledat.“
„To maso musí být ale pak dost drahé, ne?
„Ano je oproti tomu špatně stravitelnému, ale tělo jej nepotřebuje moc.“
A jak často teda jíš maso??“
„No ,když jej tělo potřebuje. Nedá se to sumarizovat. jsou různá období, různé potřeby a signály a odezvy vlastního organismu, ale dá se říct, že v průměru ne častěji než jednou za deset dní.“
„Brrr, tak to já bych bez toho nemohl být!“
„Bez čeho?“
„No, bez párků, bez klobásek a jitrnic, bez salámů, bez tlačenky, bez sekané, bez paštik…“
„Aha, takže vlastně taky nejíš maso, nebo tedy aspoň ne moc. 🙂
„Ha ha!! A ty seš zase magor!!“
Víš co? Vlastně máš pravdu, jsem..“ 🙂

.

Marek Chlíbek – Dago

= = = = =

Říká se: „Čeho se nebojíš, to se ti nestane“.
Je to však nesprávná interpretace přírodního zákona, v kterou doufají zbabělci. Ten zákon správně zní: „Čeho se nebojíš, to ti neublíží“.
Lidé bývají velmi zklamáni, pokud krátkodobě ovládnou strach a to ,co jej dřív vyvolávalo, nakonec stejně proběhne. Mají pak pocit zrady a přestávají věřit.…
Čeho se nebojíš, to ti neublíží..
Možná se to klidně i stane, možná tě to klidně i změní… , ale nemá sílu ti to ublížit!