Vždycky jsem byl abstinent a o opilých lidech, jsem si myslel, že jsou slaboši… Vždycky jsem byl nekuřák a o nikotinových závislácích jsem si myslel, že jsou slaboši… Až na pár kontrolovaných testů jsem nikdy neužíval drogy a o jejich „uživatelích“ jsem si myslel, že jsou slaboši…

Všechno ve vesmíru má své místo, svůj důvod a vše lze vidět z mnoha pohledů. Příroda netouží být „dobrá“ nebo ˇšpatná“, chce být hlavně rozmanitá a pestrá. Živí tvorové mají objevovat dostupné prožitky a zkoušet všechny možnosti, které je buď jednou zahubí nebo vývojově posunou.

Každá cesta, každá zkušenost, každý prožitek si zaslouží určitou míru tolerance a pochopení. Někdy člověk jen sleduje jak kameny vlastních přesvědčení a životních schémat, kterým věřil a na které sázel, mu v dlaních pukají a rozpadají v drobný písek, který jemně uniká mezi prsty. Není na to ani potřebná velká síla, jen změněný úhel pohledu.

Člověk to jen sleduje a cítí, že je vše tak trochu jinak. Ta ztráta jistot by měla budit hrůzu a při tom je to vlastně úleva. Zvláštní klid, budící vnitřní úsměv. Lze jen někde v koutku kroutit hlavou a usmívat se nad tím, jak se to všechno dokonale doplňuje.

Jsem sice abstinent, ale taky už vím, že tu nejhezčí hudbu a texty písní, které mě tolik oslovují, napsali totální alkoholici, a i mnohé z knížek zasahujících mě až někde v srdci, napsali lidé, kterým alkohol také vedl ruku.

Cigarety jsou nezdravý zlozvyk, který odečte kuřákovi klidně deset let z průměrného věku. Na druhou stranu každodenní drobné cigaretové rituály rozvíjejí silné společenské vazby, a pomáhají jedinci na chvíli se zastavit, vydechnout a srovnat myšlenky.

Pauza na cigaretu, je asi „hřebíček do rakve“, ale zároveň významná zbraň proti každodennímu stresu, který je jinak reálně schopný dnešního člověka popravit i lehce po čtyřicítce.

A drogy? No…je to zlo, jasně. Tak trochu tam platí, ta samá destruktivní podpora umělecké invence, jako u alkoholu. Ale nebudu drogy omlouvat, nebo hledat pozitiva, jen řeknu, že do určité hranice je to asi fakt každého osobní věc.

Ale stejně… Nejkrásnější zamilované dopisy, plné citu a emocí, erotické odvahy a romantiky…, píšou vždycky zhulené holky  🙂

.